Od doby kdy byla káva objevena uběhla již hezká řádka let a káva se postupně stala oblíbeným nápojem po celém světě. Způsobů přípravy kávy je mnoho a důvodů proč lidé kávu popíjejí také. Je prokázáno, že už v dávných dobách domorodí obyvatelé v etiopské provincii zvané Coffea znali účinky kávových zrnek a žvýkali je pro povzbuzení těla i duše. Pro její povzbuzující účinky kávu lidé vyhledávají nejčastěji. Káva je stále předmětem zájmu veřejnosti i odborníků. Objevují se a zároveň zanikají nové a nové teorie, jako například tato. Vědec, profesor Yoshinori Masuo z japonského města Tsukuba, vedl studii o využití vůně kávy: v budoucnosti by se chemické sloučeniny extrahované z kávy a pouštěné do vzduchu mohly užívat jako způsob, jak osvěžit unavené lidi. Při analýze pak zjistili, že vůně kávy povzbuzuje aktivitu genů, které potlačují úzkost a přispívají k životnosti buněk v těle. Jak je vidět, stále má káva pro nás připravena nová tajemství.
První češi kteří podle historických zdrojů ochutnali kávu byli Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic na své cestě do Cařihradu, na konci 16. století. Do Čech se však první káva dostala až za Rakousko – Uherska díky vyhrané bitvě nad Turky u Vídně, kteří Vídeň obléhali v roce 1683. Polský velitel Franz Kolschitzky dostal za odměnu od hraběte Starhemberga válečnou kořist více než 500 žoků kávy. Kolschitzky byl podnikavý a ve Vídni si otevřel první kavárnu. Tímto se pití kávy přiblížilo Čechám. Opravdu první kavárnu u nás si však otevřel až Arab Georgius Hatalah z Damašku česky zvaný Jiří Theodat. Nejprve chodil po Praze s kbelíkem kávy připravené tureckým způsobem a do šálků, které sebou nosil rozléval kávový nápoj Pražanům. Roku 1714 dostal povolení k provozování kavárny. V té době bydlel v domě U Zlatého hada (roh Karlovy a Liliové ulice) kde otevřel svou první provozovnu, za nedlouho zprovoznil i druhou kavárnu v domě U tří pštrosů na Malé Straně.
Chuť kávového nápoje ve velké míře ovlivňuje způsob pražení kávy. Češi mají rádi kávu připravenou z středně upražených kávových zrn. Čím více se od nás přesunete na jih, tím více se setkáte s kávou z našeho pohledu až přepraženou. Chuťově to kávě přidává na hořkosti. Naopak směrem od nás k severu jsou lidé zvyklí popíjet kávu méně praženou. Méně pražená káva naopak vyniká vyšší kyselostí.
Neřekl bych že pití instantní kávy je prohřeškem. Mohl bych vyjmenovat mnoho dalších způsobů přípravy kávy, která se v různých krajích po celém světě liší a také nemohu říci, že jiná příprava je špatná. Instanční káva je káva která je již jednou uvařena a následně zpracovaná odpařením vody. Toho je dosaženo dvěmi metodami, metodou sušení-sprejováním, anebo sušení-mražením. Výsledkem je kávový extrakt. Největším úskalím při výběru instantní kávy je kvalita kávových zrn z kterých je kávový extrakt připravován. Každý výrobce prezentuje svůj výrobek jako to nejlepší, ale spotřebitel nemá možnost skutečné kontroly jakých káv bylo při výrobě extraktu použito. Proto já osobně doporučuji pro výrobu kávového nápoje čerstvě praženou zrnkovou kávu, kterou si vždy těsně před přípravou nápoje čerstvě umelu. U zrnkové kávy je i neodborník schopen podle velikosti kávových zrn rozpoznat nekvalitní kávu. U instanční kávy máme jedinou možnost a to důvěřovat výrobci, že právě ta jeho káva je to nejlepší co nás mohlo potkat. Tím přicházíme o možnost volby vlastního výběru kvalitní kávy.
Pokud chcete šetřit kávovar i svoje tělo, používejte raději kvalitnější kávy. Kvalitní káva má svou cenu a po zpracování a upražení se pod 500Kč za 1kg kávy nedostanete. Kvalitní káva z menších plantáží je ručně sklízená a je samozřejmě dražší než od velkododavatelů. Kávová zrna dozrávají na kávovníku postupně. Při strojním sběru se sklidí i nedozrálé plody. Při ručním sběru sběrači sklízí postupně pouze zralé, červené plody. Tímto je zaručena opravdu dobrá kvalita. V žádném případě nemohu doporučit levnější druhy káv typu „standardní káva“ Vzhledem k tomu, že káva je dřevina jsou mnohdy zřejmě i záměrně v kávě klacíky, které průmyslové mlýnky sice semelou a přidají kávě na objemu i gramáži, ale chuti kávě rozhodně nepřidají. Jemné kávomlýnky v kávových automatech si s takovou větví příliš nerozumí a lehce může dojít k jejich poškození.
Každá voda má svou chuť. Záleží na složení minerálů, to samozřejmě ovlivňuje i chuť kávy. Pokud rádi experimentujete vyzkoušejte chuť kávy připravené z vody z vodovodu, z vody upravené filtrem do kávovaru. Můžete vyzkoušet i různé balené vody, ale pozor! Pouze neperlivé. Perlivá voda by mohla poškodit Váš kávovar.
Málo lidí ví, že káva je vlastně jen olej z kávových zrn smíchaný s vodou. Po upražení olej vystupuje na povrch kávových zrn. Při nevhodném skladování v teplém prostředí olej žlukne a káva se tak kazí. Proto je velmi důležitá čerstvost kávy a její správné skladování. Také skladování kávy například v zakouřeném prostředí kávě škodí. Káva velmi dobře pohlcuje pachy z okolí a proto je pro uchování dobré kvality nutné chránit kávu před okolními vlivy.
Kdo si chce chuť kávy opravdu vychutnat a porovnávat rozdíly mezi jednotlivými druhy a směsmi neměl by do kávy nic přidávat. Ani cukr kterým si kávu osladíte nemůže chutnat po každé stejně. Není vždy stejně zpracovaný. Stejná káva oslazená jiným cukrem bude chutnat rozdílně a také potlačí charakteristické rysy kávy. Nepovažuji za barbarství osladit si kávu při běžném pití, ale když chci poznat i mírné rozdíly kávu nesladím. Pokud chce někdo pouze statut „chutná“, nebo „nechutná“ a není zvyklí pít kávu bez cukru, ať si ji raději osladí.